Filip Pešán dovedl Pardubice po čtrnácti letech k titulu a na mediálním dni extraligy vysvětlil, proč se z něj za posledních deset let stal úplně jiný trenér. Řeč přišla i na majitele Petra Dědka a na tlak, který se s Dynamem spojuje. Podle Pešána jde o bublinu.
Ofenziva mistrovského Dynama vypadá po letním nákupu jako hrozba pro celou extraligu. Vedení klubu ale řeší úplně jiný konec kluziště. Po odchodu Libora Hájka do zámoří zbylo na soupisce sedm obránců a to je na dvě soutěže málo.
Petr Dědek už nemusí svůj pardubický sen kreslit jen na papír. Společnost většinového majitele hokejového Dynama získala stavební povolení pro novou multifunkční arénu, která má patřit k největším hokejovým stánkům na světě.
Pardubice vstupují do sezony jako mistr, s rozpočtem blížícím se půl miliardě korun a s terčem na zádech. Majitel Petr Dědek si z toho hlavu nedělá a kritiku svých nákupů odbyl přirovnáním, které se bude citovat celý podzim.
Přesun, o kterém se dlouho šeptalo, se stává realitou. Brankář Tomáš Vomáčka mění barvy a z Pardubic se stěhuje k rivalovi do Hradce Králové, kde dostane šanci znovu nastartovat extraligovou kariéru.
Je mu čtyřicet, má za sebou další dlouhou sezonu a přesto mu nechybí chuť reprezentovat. Roman Červenka znovu potvrzuje, že když jde o národní dres, věk ani únava nehrají roli. Kapitán reprezentace vyslal jasný signál: pokud zdraví dovolí, na světovém šampionátu nechce chybět.
Dlouhých čtrnáct let čekání je u konce. Hokejisté Dynama Pardubice slaví zisk Masarykova poháru po infarktovém prodloužení v Třinci. Zatímco záře reflektorů míří na střelce zlatého gólu Romana Červenku, asistent trenéra Karel Mlejnek dojatě připomíná, že skutečný klíč k mistrovskému triumfu leží u nenápadných bojovníků, kteří se pro úspěch týmu obětovali.
Vyhazov z dorostu zabolí každého dospívajícího kluka, ovšem o třicet let později může přijít nečekaně sladká satisfakce. Hlavní trenér Filip Pešán se vrátil na místo činu, zkrotil nabubřelá ega hvězdného kádru a dovedl východočeský kolos k vysněnému zlatu.
Zničující rána, devět branek v jedné bitvě a nakonec ticho, které na třineckém ledě doslova trhalo uši. Zlatý sen se rozplynul během mrknutí oka hned v úvodu prodloužení. Jak moc bolí pohled na slavícího soka, když víte, že jste pro záchranu udělali úplně všechno?
Zlaté konfety se snášejí na třinecký led a z tváře nejmocnějšího muže českého hokeje konečně opadá drtivý tlak. Jakou cenu má triumf, na který hrdé město perníku čekalo nekonečných čtrnáct let?
Představte si to ohlušující ticho domácích tribun, které vzápětí prořízne explodující radost hostující střídačky. Přesně tohle zažila vyprodaná třinecká aréna, když mistrovskou tajenku rozlouskla blesková akce v první minutě prodloužení.
Hokejový večer, na který se čekalo celé jaro. Jeden zápas může všechno ukončit, nebo naopak všechno ještě víc protáhnout. Finále mezi Pardubicemi a Třincem vrcholí a o slovo se hlásí šestý zápas.
„Cítím se jako po několika úderech do hlavy,“ hlesl pardubický kapitán Lukáš Sedlák poté, co na třineckém ledě přežil další hokejové peklo plné tvrdých střetů a hry na hraně pravidel.
Finále mělo být svátkem, na který se bude stát fronta. Jenže v Pardubicích se pár hodin před prvním buly řešilo něco úplně jiného. Ne soupeř, ne sestavy, ale ceny vstupenek, které část fanoušků rozčílily natolik, že klubu začali veřejně vyčítat nenažranost.
„V té době jsem nejspíš zrovna koupal děti,“ odvětil s potutelným úsměvem zkušený útočník Andrej Nestrašil na dotaz, nakolik prožíval vyhecovanou bitvu mezi Spartou a Pardubicemi. Zatímco se hokejová veřejnost dohadovala o takzvaném předčasném finále, úřadující šampioni zpod Javorového vrchu v poklidu ladili formu na svou desátou bitvu o Masarykův pohár.